Výlet do italského Bergellu

Tak kam pojedeme letos v létě předsedo? Co třeba Bergell, nebyl jsem tam 2 roky. Je to žulový ráj. Tvrdí to jiní, nezbývá než souhlasit. Ujednáno, nezbytné (i ne úplně nezbytné) jídlo a pití nakoupeno, tak se mohlo vyrazit. Jeli jsme zase na noc, a protože jsme nechtěli kupovat ve Švýcarsku dálniční známku, volili směr přes kouzelné Lichtenštejnsko a vyhnuli se tak dálnici jak v Rakousku, tak ve Švýcarsku. To byl den první.

 

Karakoronoška sama doma

Uzum Brakk (6422 m) aneb Karakoronoška sama doma s lačnými hrochy v revíru. (Pokračování Ondrovy série z lezce Záznam myšlenek alpského Krakonoše a Rakaposhi, krakonoši, mlsní hroši...)

Salám Ismarlik - turecké Geyikbayiri

Ranní čajV lezecké komunitě je tato oblast už dávno profláklá, prý tam byl už každý, no já ještě ne, tak proč si nedopřát na chvilku oddych od zimy, sněhu a běžek a práce. Doplnil jsem partu lidí z Liberce a Turnova a vyrazili jsme v šesti vstříc novému dobrodružství trochu východně a jižně.

 

Haute Route, aneb jak to nedopadlo ani napodruhé

FotkaLoni jsme na tuto věhlasnou horskou cestu mezi Chamonix a Zermattem kvůli nepříznivým klimatickým podmínkám vůbec nenastoupili a tak jsme se na letošek těšili o to víc. Předpověď nebyla sice nejlepší, ale nevypadala věru zle. Týden sněžilo a teď mělo být sluníčko. Tak jsme nabalili potřebnou skialpovou výbavu a s Danem a Martinem přejeli 1.200 km do Chamonix. 

O čem horolezci nepíší

Je to už vlastně několik let stará historka z Nepálu, kdy jsme se snažili s naší slavnou partičkou šesti dobrodruhů vystoupit na vrchol hory Mera Peak vysoký 6 476 m n.m. Noc před vrcholovým pokusem je krátká a stejně nikdo, ať už zdravou nervozitou nebo díky výšce (5 860 m n.m.), nespí. Každý to asi znáte z vlastních zkušeností. Ve dvě ráno pípají hodinky, rychle do sebe hodit pár hltů čaje, tatranku, navlíknout zbytek oblečení, nazout boty s mačkami a hurá do boje.